Jiří Hajzler - běžecký bojovník

Objevil se na atletickém nebi jako meteor, okamžitě zazářil, ale naštěstí ihned nezhasl. Do vojny jsem hrával fotbal a hokej, vzpomíná Jiří Hajzler: Po návratu domů jsem hledal sport, kde bych se mohl prosadit a učaroval mi běh.
Ten odpovídal jeho naturelu, protože, jak tvrdí: Tam musí každý sám za sebe předvést, co umí, nikdo se za nikoho neschová, nikdo to za tebe neodběhne, ty musíš sám dokázat, že na to máš, musíš na to natrénovat a samozřejmě to také prodat.

Přes počáteční nedostatky, které vyplynuly z pozdějšího zahájení atletického tréninku bez předchozích základů běžecké techniky naučené v mládí, se okamžitě prosadil v druhé půli osmdesátých let mezi naše nejlepší běžce na 800 a 1500 m na dráze a jeho skvělé časy, které zaběhl hned v prvním roce své závodní činnosti, mu předurčovaly zářivou kariéru. V nejmíň vhodnou chvíli mě vyřadila z dobře rozběhnuté přípravy únavová zlomenina stehenní kosti, tvrdí a vzápětí dodává: Ale podařilo se mi rychle vrátit na dráhu, ztratil jsem jen jeden rok.



18. 8. 2001, Kvalfikace na MS 2001, Kozákov


Po vyléčení neustále bojoval a body do soutěže družstev s našimi nejlepšími běžci v dresu extraligového týmu VŠ Praha. Postupně prodlužoval tratě, na nichž závodil a stal se brzy postrachem i našich nejlepších vytrvalců. Vyhrál řadu závodů na dráze, silnici i v terénu, ale pořád neustále čekal na svoji reprezentační příležitost. Ta přišla s rozvojem běhů do vrchu a Jirka vycítil možnost dokázat ještě mnohem víc. Proto se pustil společně s trenérem do velmi tvrdého specializovaného tréninku s maximálním úsilím a cílevědomě podřizoval vše startu v reprezentačním dresu. Mým cílem byla vždy reprezentace republiky, říká: Pokládám to za největší čest pro každého sportovce.



1. 11. 2003, Běh okolo přehrady Křetínky, Letovice


A ono to přišlo.
Vybojoval si právo startu na Mistrovství Evropy v Sestriére v roce 1998, když uspěl v nominačním závodě a kvalifikoval se do reprezentačního týmu. Skvělou formu tohoto roku prodal i tam, potom co doběhl na 42. místě. Ale jeho náročná příprava ho překvapivě dovedla i k titulu mistra České republiky v půlmaratonu a tím se samozřejmě nominoval také na Mistrovství světa v Curychu v této atletické disciplíně, kde na podzim téhož roku doběhl v obrovské konkurenci všech světových běžců na 106. místě. Vítězství v půlmaratonu mě velmi mile překvapilo a z nominace na Mistrovství světa jsem byl nadšený, tvrdí Jirka: Jenže v závodě jsem už pro zranění nemohl podat optimální výkon a výsledek mě moc neuspokojil.



9. 7. 2006, Po trase ME, Malé Svatoňovice


Reprezentační kariéru završil a také ukončil startem na Mistrovství světa v běhu do vrchu, pořádané v Malajsii na ostrově Borneo v roce 1999, kde se běželo po neuvěřitelně těžké trati v přírodním parku ostrova. Zde Jirka předvedl svůj nejhodnotnější výkon v národním dresu, když doběhl na 62. místě mezi nejlepšími vrchaři světa. Přestože jsem tam po příletu onemocněl, mám z té nádhery, nejen přímo tam v rezervaci, ale i na okolních ostrovech, které jsme si stačili ve vypůjčené lodi objet a prohlédnout, úžasné zážitky. No a tamní moře, to je kapitola sama pro sebe. Z něj jsem byl neskutečně nadšený, vzpomíná Jirka na svoji závěrečnou reprezentační kapitolu.

Jiří byl jedním z protagonistů na radnici ve Vyškově, kteří dokázali prosadit kompletní přestavbu atletického stadionu i jeho zázemí a tím se konečně po desítkách let podařilo vytvořit téměř dokonalé podmínky pro rozvoj atletiky ve Vyškově. Snažím se vrátit atletice to, co jsem od ní dostal a věřím, že se ještě najdou takoví atleti tady v okolí, kteří budou mít lepší výsledky než já, říká Jura. V současné době je Jiří Hajzler i se svou ženou Magdou hlavní hybnou pákou atletického dění ve Vyškově nejen jako předseda atletického klubu AHA Vyškov, ale i jako trenér a manažer.

Spolu vychovávají dva syny Sebastiana a Mária, a pokud platí to, že jablko nepadá daleko od stromu, možná opět v blízké budoucnosti bude na stupních vítězů vidět další generace Hajzlerových, určitě pro to mají všechny předpoklady. Vrchy, to je moje srdeční záležitost. Bohužel teď není čas se alespoň někdy někam podívat, ale určitě se mi to snad jednou podaří, abych si i s kamarády oživil vše, co jsem tu prožil, dodává závěrem Jiří Hajzler.


Jiří Hajzler - výsledky a fotogalerie


Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 17.09.2009, 07:19:39