Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Litomyšlská dvanáctka

Kdybych před pár lety slyšela název Litomyšlská dvanáctka, rozhodně by mě napadla orosená sklenice plná lahodného moku v restauraci U Slunce. Sobotní Litomyšlská dvanáctka ovšem neměla s pivem nic společného. Pro mě osobně to byl první závod sezóny. A protože jsem běžecký outsider, vůbec jsem nevěděla, co mám očekávat.... Jasně, že jsem měla pár informací od těch, kteří závod v minulosti běželi, ale víc nic.

Na místě mě čekalo příjemné prostředí, pěkné zázemí a spousty známých tváří, nervozita byla náhle ta tam, vždyť já si to jdu jen užít, ode mne se tady nic neočekává..., no jo, ale jaký cíl si mám dát? Přežít, to jsem měla vloni, letos by to chtělo něco originálnějšího. Že by třeba čas kolem hodiny? Není to příliš troufalé? Je, ale to jsem celá já.

Start, a je to tu, běžíme... nejprve kolo na oválu, přesně vím, proč neběhám na dráze, jasně, nemám na to a hlavně, mně by se snad motala hlava po prvním kolečku. Tak tedy, všichni ti, co na to mají, mají můj neskutečný obdiv! Běžíme..., co se děje, když běžím? Vnímám krajinu, lidi, zvuky, jsem sama se sebou... škoda, že se běží po silnici, mám raději terén, rychleji to pak utíká. Běžím, těším se na otočku, teď je to do kopce, spíš do kopečka, tohle přeci není žádný kopec, ale po otočce to bude pěkně pozvolna klesat a hlavně, jak se zlomí půlka, pěkně to frčí. Sakra, někde se stala chyba-fučí, a to dost. Co se dá dělat, fučí nám všem stejně, nemůžeš? Zaber! Čím rychleji poběžíš, tím dřív to budeš mít za sebou, běží mi hlavou. No jo, ale to se ti to dobře říká, ti, co jsem s nimi běžela ve skupině, mi utekli, zase jsem na to sama. Vlastně ne, je tu se mnou vítr, dává jasně najevo, že tu je a pere se s každým mým krokem. A ještě k tomu je za mnou soupeřka, je sice trošku dál, ale co když ona může a já už toho mám plný kecky? Ne, tu prostě nepustím před sebe... Běžím, jedenáctý kilometr, sakra, kdo sem postavil ten kopeček? Pojď, je poslední, ale kde se tady vzal fotograf? Měla bych se usmát...to asi neklapne, prostě bude vidět, že to byla dřina a že toho mám dost, no :-) Podle hesla Zuzky Součkové: Každý kopec má svůj konec. jsem zdolala i tenhle poslední kopeček a teď už jen seběh do areálu. Kolo na tartanu je už na morál, jen mi ještě proběhne hlavou, že tady ten můj děsnej šourací styl všichni uvidí, tady se nic neschová. Ale pak vše mizí a jediné, co vnímám je žlutý oblouk s nápisem CÍL.

Jsem tady, zvládla jsem to. Vlastně to byl pěkný závod, sice těžký, ale který závod je lehký?

A jak to všechno dopadlo? To máte ve výsledcích. U mě je vítěz každý, jen proto, že se zvedl z gauče a přišel si zaběhat, vyhrál, nad svou leností, nad nechutí, sám nad sebou.

Tak díky za pěkný závod! Jo, a ta dvanáctka U Slunce nakonec klapla, přece za odměnu :-)

Darina Hrušková

Článek byl publikován 27.03.2017, 10:04:46